U těchto diagnóz vás systém nechá klidně zdechnout (i když by nemusel)

O chybějících lécích a patologickém vlivu státních regulací napříč všemi procesy od registrace až po distribuci léčiv jsme již popsali stohy papírů a společně jsme si zanadávali.

Někteří čtenáři z toho mají trochu divný pocit, že to není dobře, někteří se potřebují špatného pocitu zbavit tím, že si odříkají svůj otčenáš: „Máme nejlepší zdravotnictví na světě…“

To, že chybí základní antipyretika, analgetika, antibiotika, antikonvulsiva, můžeme považovat za dočasnou anomálii a doufat, že se to časem vytříbí a že bude lépe. A třeba opravdu bude.

Avšak… Výzkum a vývoj letí překotně dopředu a farmaceutické firmy dostávají na světové trhy stále ohromně zajímavé preparáty. Preparáty pomáhají pacientům s nemocemi, které jsme doteď neuměli léčit buď vůbec, nebo hůře. Nebo jsme je jakž takž uměli léčit, ale léčba měla šílené nežádoucí účinky a nové léky přinášejí hladší průběh terapie, což je samo o sobě skvělé. A když už je lék otestován, schválen, považován světovými autoritami za bezpečný - pokuste se uhodnout, jak dlouho trvá, než se ten lék dostane do lékárničky českého pacienta. Dny? Týdny? Měsíce? Pokud tipujete takto, děláte zcela racionální odhad člověka, který ještě má pod kůží tržní reflexy. Pokud jste již zkušený socialista, tušíte, že jsou to roky až desetiletí.

Poté, co lék schválí Evropská léková komise, musí ještě udělit vlastí stanovisko státní autority. V následujícím textu budu uvádět konkrétní léčiva a nemoci, na které se používají, u všech jsem si ověřil, že i český SÚKL vydal souhlasné stanovisko k jejich používání. To ale ještě dlouho neznamená nic! Poté se teprve musí dojednat úhrada léku a distribuce. Existuje spousta léčiv, které byly Evropskou komisí schváleny v roce 2023, a já je už dnes mohu na recept vyzvednout v německé lékárně, avšak stejné léky schválené Evropskou komisí v roce  2019 a následně SÚKLem v témže roce stále nejsou v české distribuci. PROBOHA PROČ?!

Některé léky už na českém trhu jsou, ale jsou určeny jen pro specializovaná centra někde v Praze a Brně, hrají si s nimi 4 profesoři v republice, ale nejsou nabídnuty k celoplošnému užívání. Proboha proč? Léky jsou již bezpečné a schválené a v Německu je v každé lékárně vyzvedne i ten poslední důchodce. A když už se třeba po 5 letech domluví úhrada léčiva a otevřou se indikační omezení, takže ten lék mohou široce předepisovat všichni praktičtí lékaři, neurologové, kožaři, hádejte, kdo to zabrzdí tentokrát. Ano, jsme to my – lékaři.

Ono když sedíte ve venkovské ordinaci posledních 30 let a děláte pořád to stejné a máte bambilion administrativy a hlášenek, které po vás vyžadují státní úřady, je těžké sledovat vývoj a neustále si zařazovat do svého léčebného portfolia nejnovější a nejlepší preparáty. Ano, zajeté návyky lékařů první linie jsou ta poslední bariéra mezi pacienty a novým a zatím vědecky nejlepším preparátem na dané onemocnění. Celé si to můžete představit tak, jako kdyby v Německu a Švýcarsku už jezdili místní občané novou X5 v M Packetu, ale v českých autosalónech byla ještě pořád jen Škoda Favorit. A státní ústav pro kontrolu automobilů by jen napsal nějakou obskurní zprávu: „BMW X5 je v ČR schváleno.“

Němci v nasazení nových léčiv do praxe mají oproti české republice několik absolutních výhod. BRD je v EU prakticky největší lékový trh a celkově je německá společnost dost bohatá. Žádná farmaceutická firma, která chce dělat byznys v EU, prakticky nemůže minout Německo, a odborné společnosti zase si rychle prolobují úhrady nejnovějších preparátů pojišťovnami, které mají opravdu mamutí kapitál. Velmi dobře se poslouchá i argumentace stylu: „Pokud pacient dostane srdeční infarkt o 10 let později, tedy místo v 60 až v 70, díky terapii udržíme lidi déle v pracovním procesu a snížíme poté náklady na péči o nemohoucí nemocné…“

Tedy celospolečensky se má vyplatit udržet lidi zdravé a schopné co nejdéle. Ačkoli musíte do léčby nasypat statisíce eur, ušetříte miliony eur v kapitole „péče o postižené“, nebo aspoň ty výdaje o několik let posunete, což samo o sobě je také dobře. Investice do zdraví je tedy v podstatě investice do toho udržet větší poměr zdraví / léčení, nebo pracující / nemocní a nemohoucích. Tato rétorika dopadá na úrodnou půdu a věnuje se tomu i mnoho studií. Zvláště dnes, kdy populace nebezpečně stárne a do budoucna začne demografie nadměrně zatěžovat důchodové systémy v celé Evropě, je sázka na prodloužení zdraví logický koncept. V České republice se zatím jen uchylujeme k prázdným populistickým výrokům, ale nějaká racionální koncepce reformy zdravotnictví, deregulace registrace a distribuce a preskripce léčiv nebyla dodnes ani navržena. 

A když už lékaři sami nemají hlavu na to udržet tempo vývoje, jak by proboha mohli pacienti, kteří chodí k lékařům s důvěrou, že pro ně udělají to nejlepší možné, co nabízí 21. století?

Problém je nakonec cena. Není vždy v zájmu pojišťoven tlačit do lékáren nové přípravky, protože často jejich úžasné účinky jsou vykoupeny cenou, která je o DVA ŘÁDY (!!!) vyšší než u druhého nejlepší a již zavedeného preparátu. Nicméně s cenou léčiv je to tak trochu jako s cenou mobilních telefonů. Nejprve to byly krabice za statisíce a mohli si je dovolit jen nejbohatší podnikatelé. A postupně se vzrůstající konkurencí a snižujícími se výrobními náklady cena spadla tak, že si dnes smartphone může dovolit každý pantáta z místního JZD.

A tady se filosoficky neshodnu s dnešním establishmentem. Můj názor je, abychom nové léky co nejdříve a nejrychleji nabídli privátním pacientům, aby se dostaly do oběhu, aby se farmaceutickým koncernům co nejdříve zaplatil vývoj a aby se cena postupně zatlačila dolů tak, aby se lék co nejdříve stal dostupný pro všechny. A současně, aby si okamžitě lékařské kolegium začalo na preskripci zvykat a co nejdříve si nový preparát zařadilo do svého terapeutického portfolia.

Abych změnil celospolečenská paradigmata a oslabil celospolečenský trend směřování k socialismu, píšu články, píšu blogy a točím videa. Snažím se argumentovat, přesvědčovat, skládat důkazy. Ale nedělám si iluze, že se mi podaří změnit celospolečenské nastavení tak, abych změnu pocítil ještě během mého života.

Proto si neustále kladu otázku, jak pomoci svým českým pacientům teď a tady. Jenomže první nápad, který by se nabízel, totiž že seženu lék v německé lékárně a dovezu ho českému pacientovi, je nelegální! Představte si, že nesmíte na území České republiky používat léčebné přípravky, které nejsou v české distribuci, i když jsou na na českém území schválené, a za takový postup by vám od SÚKLu hrozila nejen likvidační pokuta, ale dokonce možná i vězení. Proto vám v ČR nikdo tyto léky nesežene.

Co ovšem můžete udělat, co je podle evropského práva zcela legální, a co je ten největší paradox:  Můžete překročit hranici mezi Českou republikou a už 100 metrů za českou hranicí máte právo být léčen jako Němec. (Tím neříkám, že máte právo, aby vám to uhradila pojišťovna). Akutní léčbu jsou dokonce české pojišťovny ochotny uhradit i zpětně. Můžete tak kontaktovat jakékoliv zařízení v Německu, Švýcarsku a nebo Rakousku. 

***

V následujícím textu vám sepíšu malou ochutnávku preparátů, které jsme nebyli schopni sehnat na českém trhu, ale které můžete sehnat v jiných zemích EU:

CAMZYOS: Léčba hyperobstruktivní kardiomyopatie. EU lék schválila v roce 2022, v ČR stále neseženete. Máte vysoký tlak? Máte tlusté srdce, které už nepumpuje efektivně krev a rozvinula se vám srdeční nedostatečnost? Už v tento okamžik máte jistotu, že budete žít o 15 let méně než vaši spolužáci ze základky bez této diagnózy. Leda, že byste měli Camzyos. Nejen, že se postup onemocnění zastaví, ale studie dokonce tvrdí, že se zesílené srdeční septum umí zase zeštíhlit a srdce se stane zase pružnější a efektivnější. Možná z těch 15 let dostanete 10 zpět.

SOTYKTU: Opět nová registrace z minulého roku. U pacientů s těžkou formou lupénky byl zásadní průlom v léčbě nasazení Humiry. Ta se musí podávat injekčně. K Humiře se dostanou jen ti vyvolení, kteří se probojovali ke kožnímu lékaři, a ti, kterým terapii schválil revizní lékař pojišťovny. Jste-li Pražák, jsou vaše šance dobré, jste-li z Rumburka, tak počítejte s tím, že vás nechá české zdravotnictví zdechnout v krutých bolestech. (Bez nadsázky. To jako fakt. Mám s tím u pacientů osobní zkušenost.) Mimochodem, už jen to, že se Humira používá pouze u těžkých forem, je ryze ekonomické rozhodnutí. Ona se samozřejmě dá použít i u středně těžkých forem a funguje báječně. Pokud někomu nefunguje ani Humira, je to malá tragédie. Je to odolná forma lupénky. A terapie Azathioprinem, Ciklosporinem, Kortikoidy, MTX - to není žádný med. Sama terapie o sobě je dost hnus. A pak přijde SOTYKTU a dle studií se tváří, že je to vytuněná Humira a navíc se dá polykat. Studie jsou slibné a já jsem z léku nadšený. Takže, lupenkáři: poptejte se v zahraničí.

FINERENONE (aneb Kerendia v ČR): Tento lék na českém trhu už je. Mohou jej předepsat kardiologové. Teda vlastně - snad, kdo jiný? Nicméně za 2 roky jsem nepotkal ani JEDINÉHO pacienta, který by s ním od kardiologa přišel. Jasně, je to Porsche mezi léky. Nízké nežádoucí účinky a super léčebný efekt. A Němci už na něm frčí. K čemu je to dobré? Představte si, že máte onemocnění ledvin, a je známá věc, že onemocnění ledvin zhoršuje onemocnění srdce. Nemocné ledviny -  bam – infarkt a funebráci. Kerendia vám účinně oddálí selhání ledvin a nutnost dialýzy a ochrání vás před mrtvicemi a srdečním Infarktem. A to chceš. Starší alternativa Spinorolakton vám rozhodí v těle draslík, až se vám s toho srdce radostí rozbuší (nebo zastaví), a naroste vám, mužům, bujné poprsí, že vám bude manželka půjčovat podprsenku. A to nechceš. Kerendia funguje na srdce i ledviny o ligu lépe a navíc nechá váš draslík i hrudník na pokoji. A to chceš. Je jasné, že Spironolakton jen o dost levnější. 

VYNDAQUEL – TAFAMIDIS: V ČR už je a v kardiologických centrech se již používá. Nový šlágr od firmy, která vyrábí slavné modré pomocníčky. Lék je taky zajímavým průlomem v léčbě amyloidosy, což je vzácný typ onemocnění. Postihuje opět srdce a ledviny. Za mne je skvělé, že lék existuje, a pacientům nabídne mnoho let života navíc. Takže BRAVO! Vzhledem k tomu, že toto onemocnění je vzácné a patří jen do specializovaných center, praktický lékař lék nepředepisuje ani v zahraničí. Kdyby ale někdo už měl lék indikovaný a předepsaný od profesora kardiologie v ČR, ale byl by problém s českou distribucí, můžete sehnat lék za hranicemi.

QUVIVIQ – DARIOREXANT:  Miluji léky ze šuplíku LIFE-STYLE. I když, nespavost není problém jen životního stylu, může to být vážný problém. Asi takhle:  když dlouho nespíte, nebo se během dlouhého období nejste schopni vydatně vyspat tak, že jste odpočatí, projeví se to na vašem zdraví. Nejen, že jste nevyspaní, unavení, bez energie a příjemní asi jako osina v konečníku, ale dlouhodobá spánková deprivace (jak už bylo zjištěno i u syndromu spánkové apnoe) vede i ke kardiovaskulárním onemocněním. Existuje mnoho nefarmakologických doporučení lehkých insomnií: žádné modré světlo (takže bez telky a mobilu před spaním ), žádný chlast a cigára, žádná těžká jídla 4 hodiny před spaním. Pravidelný rytmus. Omezení stresu. Když tyto techniky nestačí, nebo na ně hází pacient bobek, je načase sáhnout po chemii. Chcete benzáky? To je oblíbený démon a kamarád všech nespavců. Pomůže vám, ale prodáte mu duši a nakonec vás zničí. Pokud vám lékař na nespavost předepíše benzodiazepiny, vězte toto: Nemá vás rád! Hoďte recept na zem a utíkejte. Pokud jste na jeho stole zapomněli kartičku pojištění, radši si nechte vystavit novou, ale rozhodně se tam nevracejte! Nová generace, trochu méně hrozné léky na nespavost, jsou tzv. Z-Substance. Nejsou tak drastické jako BZ. Proč Z? Dva zástupci se jmenuji Zolpidem a Zopiklon. Jasně, babi, to je tvůj Stillnox. I tady si můžete vytvořit závislost. A pokud vám je lékař předepisuje a na nic se neptá, asi tam není nenávist. Jste mu prostě jedno. To je všechno. Ještě novější varianta je Eszopiklon, trochu vyčištěný racemát, trochu lepší, ale v podstatě se jedná jen o tuning karoserie. Motor zůstává stejný. Další varianty jsou různorodé – různá sedativní neuroleptika a antihistaminika: Dithiadem, Mirtazapin, Doxepin, Quetiapin, Olanzapin, Opipramol.  Jestli máte tyto léky v šuplíku, ujistěte se, že nemáte pruhované pyžamo a že na oknech nejsou mříže. A teď konečně to Lamborghini: Quvivig! Funguje jen na iniciaci spánku, nechce po vás duši, nevytvoříte si závislost a současně z vás neudělá zvadlou zeleninu. Jestli vám lékař předepsal Quviviq, tak vás pravděpodobně viděl parkovat vaše Lambo a je si jistý, že na to máte. Jasně, že seženete za hranicemi.

VYDURA a AIMOVIQ: Tentokráte něco z varny místního neurologa. Máte migrény? S aurou, nebo bez aury? Pokud bydlíte v České republice, tak to asi přežíváte na růžových štěstíčkách s hlavou v kýbli. Pokud nebydlíte v ČR, ale v Praze, dá se doufat, že lékaři vám předepíšou tryptany. Já tryptany předepisuji rád, dokonce existují i nosní spreje, takže hned, jak začnou prodromy, na nic nečekejte, vytáhněte stodolarovku a pošlete do nosu vydatnou čáru tryptanu. Předepisuji Ascotop. Ani ten bohužel není v české distribuci. Ale co je horká novinka:  Vydura a Aimoviq. Indikace se lehce liší, ale tím vás nechci unavovat. Firmy si položily rozumnou otázku: Co takhle nečekat na záchvat migrény, abychom ji pak složitě tlumili, a míso toho vymyslet lék, který nám ty záchvaty odstraní úplně? A jejda: máme tu horké kandidáty na skokany roku:  Vydura a Aimoviq. Takže, pánové, máte dvě možnosti, buď kytici růží a Vyduru, ať to stojí, co to stojí, nebo dnes večer zase bude u vaší přítelkyně migréna.